csenfrdeitplrues
PO, ST 8:00 - 11:00 a 11:30 - 17:00 hod.

Aktuality a hlášení

Zveřejněno: 1. červenec 2020
Zveřejněno: 30. červen 2020

Kalendář událostí

Žádné události k zobrazení
nemkronik2 

Německá kronika byla psána od roku 1881 do 2 světové války. Nyní je uložena v okresním archivu v Děčíně (na Děčínském zámku). Studovna okresního archivu je veřejně přístupná. Tato kronika byla přeložena do češtiny a česká kronika je dopisována dodnes. Tato kronika je doplněna novinovými články. Zajímavé jsou například o vysvěcení zvonu na Milířsku z r. 1932.



     nemkronik1 1   nemkronik1 2

  

Zde jsou některé zprávy z kroniky:

1881

  • Byla zřízena četnická stanice.
  • Zbořena dřevěná škola a postavena zděná.

1882

  • Na základě sčítání byl zjištěn počet domů:            a obyvatel:

             Těchlovice                                          64                    416

             Přední Lhota                                        26                    148

             Zadní Lhota                                         10                    62

             Přerov                                                  20                    127

              Milířsko                                               12                    52

             Vitín                                                     17                    120

            Rytířov a Babětín                                 75                    424

            Celkem                                               224                  1349

  • Při stavbě nádražní budovy byl nalezen „Těchlovický poklad“.V hloubce asi 60 cm byla nalezena hliněná nádoba,ve které bylo asi 60 kusů bronzových šperků-náramky,prsteny, jehlice, šipky do oštěpů. Stáří těchto předmětů je odhadováno asi na 4 000 let. Část je uložena v Děčínském muzeu.
  • Lodí byl dopraven nově odlitý zvon pro kostel. Jeho váha-136 kg.
  • Na hřbitově byla postavena „Pechancova hrobka“.

1883

  • V tomto roce byla vysoká úroda ovoce. Za sezonu bylo v Těchlovicích naloženo celkem 56 lodí ovocem. Do každé lodě se vešlo přibližně 4 000 pětilitrů (asi  pětilitrových košů.) ovoce.

1884

  • 6. dubna se narodil v Těchlovicích Dr. Fritz Seemann. Tento vědec se věnoval mineralogii, petrografii, geologii, paleontologii a pedagogii. Během svého života působil ve vídeňském Geologickém ústavu v Městském muzeu v Ústí nad Labem a poté působil jako profesor na katedře v Děčíně - Libverdě. Padl v 1. světové válce v Srbsku v roce 1914.
  • Zemřel nejbohatší občan, podnikatel a  majitel loděnice  pan Pechanz. Byl mu vystrojen velkolepý pohřeb, na který se z širokého okolí sešlo kolem 3000 lidí.
  • Jak uvádějí statistiky přepravili soukromí čeští loďaři po proudu 1 410 000 tun zboží, z toho 1 284 000 tun uhlí. Proti proudu přepravili 26 000 tun zboží.

1885

  • V Těchlovicích byl poprvé zřízen poštovní úřad.
  • V loďařské škole probíhala výuka 27 frekventantů.

1886

  • 28. února byl opět abnormální mráz až -28 stupňů Celsia.
  • 3. května ještě sněžilo, ale ve dnech 15.-29. května teplota vysoko stoupala a bylo naměřeno až +39 stupňů Celsia.
  • Byly postaveny domy č.p. 69 a 70.
  • v Pechanzově loděnici, která byla nejvýkonnější na ústecku byl postaven a spuštěn na vodu pozoruhodný vlečný člun. Dostal jméno „Diamant“, byl postaven z dubového dřeva a železa a svými rozměry 43,8x9x1,8m byl největším labským plavidlem. Jeho nosnost byla 70 vagónů uhlí - 750 tun. V Těchlovicích vznikla další loděnice Josefa Fr.Bohma. Fyzicky nejnamáhavější prací bylo rozřezání kmenů na fošny o tloušťce 6-10 cm. Mnohdy se rozřezávaly kmeny stromů délky až 30 metrů a průměru až 1 metr. Řezalo se pilou 2-2,5m dlouhou s rukojeťmi kolmo k listu pily. Kmen se zvednul do výšky, jeden dělník stál nad a dva pod kmenem a řezali a řezali. Později se  řezaly fošny rámovou pilou s parním pohonem, ale takto vyrobené fošny prý nebyly tak kvalitní, jako ty řezané ručně.

1887

  • Postaven dům č.p. 71.
  • Vlivem chladného počasí nedozrálo víno.

1888

  • Povodeň na Labi, voda stoupla 4,68 m nad normální stav.

1889

  • Díky zavedení řetězových remorkérů byla průměrná nosnost lodí 275 tun a posádku tvořili 3 až 4 muži, za rok mohla loď uskutečnit 6 až 7 plaveb Ústí - Hamburk. Pro porovnání v roce 1842 to bylo 60 tun, 6 až 7 plavců a 2 až 3 plavby za rok. Z Hamburku se dovážela především bavlna a vlna, ledek, rýže, káva, tabák a tropické dříví. Dobrým vývozním artiklem byl také lomový čedičový štěrk, který se vozil na různé stavby v Německu od Drážďan až po Berlín.

1890

  • V Těchlovicích byly postaveny další dva nové domy č.p. 32 a 73.
  • 18.8. byl zahájen provoz na nové železniční trati z Velkého Března do Úštěku.
  • Při povodni voda stoupla 5 m nad normální stav.

1891

  • Proběhlo sčítání lidu s těmito výsledky:

          Těchlovice                   471 osob

          P.Lhota                        151 osob

          Z Lhota                         70 osob

          Přerov                           60 osob

          Milířsko                        55 osob

          Celkem                        807 osob

  • V obci byla dvoutřídní škola, pošta, loděnice, přístav, několik hospod a kostel. Asi nejaktivnější byl „Klub turistů“.

1892

  • Léto bylo vyjímečně suché a teplé např 12.8. v 18:00 hodin bylo ve stínu +40 stupňů Celsia. Pro velký nedostatek vody byly všechny studny uzamčené a voda se vydávala pouze v určený čas. Labe se dalo bez problémů přecházet.
  • V listopadu  přišel veliký mráz, lodě na Labi zamrzly, aby je led nerozmačkal pracovalo 150 lidí na jejich vysekání z ledu.

1893

  • Mrazy v lednu dosahovaly až -28 stupňů.
  • Velká změna teploty nastala mezi 24. a 25. lednem. 24. ledna ve 24 hodin bylo -24 stupňů, ale v 8:00 hodin 25. ledna už teploměr ukazoval  +7 stupňů Celsia.
  • Ve dnech 24.-26.6. teploměr ve stínu stoupal až na 44 stupňů Celsia.
  • Pro nedostatek krmiva musel být porážen dobytek, aby zbylo krmení pro ostatní.

1894

  • V dubnu bylo i v Těchlovicích pozorováno světlo polární záře.
  • Byl postaven dům č.p. 47.

1895

  • V lednu napadlo 75 cm sněhu.
  • 29.3. Labe vystoupilo ze svých břehů 6,3 m nad normální stav.
  • Byly postaveny nové domy č.p. 74 a 75 v Těchlovicích.
  • 15.10. byly uvedeny do provozu kostelní hodiny s novými ciferníky.

1896

  • 6.5. voda vystoupila v domě č.p. 39 až do předsíně, v domě č.p. 2 zatopila stáj.
  • Na „volské zahradě“ byl postaven dům č.p. 77. (Naproti obchodu).

1897

  • Učedníci a pomocníci v těchlovické loděnici pocházeli i od domkařů a sedláků z hor. Přicházeli z domova v pondělí ráno, přinesli si chléb, tvaroh, tvarůžky a máslo na celý týden a přenocovali v „boudě“ u loděnice. To jim umožnilo před a po skončení práce vykonávat různé práce v úkolové mzdě (řezání hřebů a klínů, vystrojování kajut a jiné.). V zimě se pracovalo od 7:00 do 17:00 hodin, v létě od 6:00 do 18:00 hodin. Přestávka byla 1/2 hodinová na svačinu a hodinová na oběd. Nejprve to bylo vtloukání těsnění z koudele do spár, dehtování, potom nasazování hřebů a prořezávání spár mezi fošnami. Mezi těžší práce patřilo nošení vody v dřevěných džberech do lodí pro zjištění těsnosti, nebo manipulace s fošnami a trámy. Ve třetím roce učení již vykonávali všechny práce v loděnici. Kdo bydlel poblíž, musel vstávat okolo páté hodiny, maminka mu připravila snídani a dva dvojité krajíce a džbánek kávy se sebou. Ke svačině byla snědena polovina a vypita sklenička kořalky, která především v zimě zahřála. Zbylý dvojitý krajíc byl sněden v poledne. Doma už čekalo teplé jídlo, jako brambory se slaninou nebo zelím, rýže, fazole, hrách, prosté jáhly a jiné, vše bez masa. Maso bývalo pouze v neděli.

1902

  • V Přední Lhotě byla postavena hasičská zbrojnice.

1904

  • Mezi Děčínem a Nebočady se budovala druhá kolej.

1903

  • Svého maxima dosáhla přeprava zboží po Labi. Uhlí bylo přepraveno 2,36 milionů tun. Potom přeprava klesala, protože se zboží přepravovalo hlavně železnicí.

1905

  • Druhá kolej se budovala i v úseku Nebočady-Ústí Střekov.

1916

  • Poprvé se zavedl letní čas.
  • 5. června se konal první Severočeský automobilový závod -“Jízda spolehlivosti“, kterého se zúčastnil i pan Pechanz z Těchlovic se svým vozem „Walter“. Trať měřila 183 km, start v České Lípě a dále Kravaře, Žandov, Děčín, Hřensko, Č. Kamenice, Rumburk, Cvikov, Mimoň a Česká Lípa. Každé vozidlo muselo být plně obsazeno a v každém voze jel kontrolor, který zapisoval trestné body: za výměnu, nebo čištění svíčky 3 body, za čištění jehly karburátoru, nebo opravu přívodu paliva 2 body, za „zdechnutí“ motoru 5 bodů, za vypovězení motoru v horském úseku 10 bodů, doplnění vody 10 bodů, nedobrovolné zastavení-dobytek, žel.přejezd 1 bod. Závodu se zúčastnilo 36 závodníků, 20 dojelo bez ztráty bodů (Pechanz se strátou bodů), s tím nikdo  nepočítal a při vyhodnocení byl tedy nedostatek cen. Pořadatelskou službou bylo pověřeno i 70 cyklistů z několika cyklistických spolků.
  • První světová válka vyžadovala materiál na zbraně, musely se odvádět barevné kovy jako hmoždíře, mosazné kliky a podobně. Mosazné kliky se nahrazovaly železnými.
  • V celé obci probíhal sběr kopřiv, které sloužily k výrobě látek pro vojáky.

1922

  • Osvětlovací společnost zřídila osvětlení obce.

1923

  • Osvětlovací společnost“ vybudovala na základě povolení ze 17.6.1922 rozvodnou síť elektrické energie v Těchlovicích, Přední a Zadní Lhotě.

1924

  • Byl postaven dům č.p. 94 v Přední Lhotě.
  • 22.5. byl rozhlasem vysílán první pořad-koncert.

1927

  • V Babětíně se ustavilo „Osvětlovací společenstvo“, které na náklady svých členů zřídilo místní síť rozvodu elektrické energie, včetně trafostanice. Babětín byl připojen vedením 10 KV z trasy Staré Město - Těchlovice. Kolaudace proběhla 15.10.1927.

1928

  • 10.7. teplota ve stínu stoupala až na +39 stupňů.
  • Na zkoušku byla zavedena autobusová doprava, která se však neosvědčila.

1929

  • Teplota v únoru klesla na -31 stupňů.
  • Na Milířsku se zavedla elektrizace.

1930

  • Vodné se platilo podle místností v domě. Za kuchyň 40 Kčs, za ostatní místnosti 1 Kčs.
  • V Těchlovicích u č.p.1 byla přeložena silnice blíž k Labi.
  • V hostinci č.p. 44 se vařila polévka pro chudé děti na účet obce.
  • Pro přepravu zboží po Labi sloužilo ještě 134 lodí. Největším loďařem byl V Pechanz v Přerově (syn Josefa Pechanze), který měl 13 lodí, dále v Dobkovicích  12 lodí, v Ústí 8 lodí . V Severních Čechách, zřejmě i v Těchlovicích se přestavovaly lehké lodě vyrobené většinou v Budějovicích na lodě pro plavbu dál po Labi. Nosnost takto upravených lodí se tak zvýšila z 60 tun na 100-150 tun nákladu a ponor na 1,2 až 1,4 m.

1931

  • Na Pechancově louce proběhla veliká slavnost „Všeněmců“, na kterou se sešlo z celého okolí kolem 3000 lidí. Všechny domy byly slavnostně vyzdobeny, přes obec prošel slavnostní průvod.
  • Ve volbách bylo celkem 18 mandátů,z toho byl pouze jeden Čech.
  • V obci se za rok spotřebovalo 936 hl piva, 496 l vína, 292 l lihovin, bylo poraženo 46 krav, 8 jalovic, 92 telat a 240 vepřů.
  • V lesích bylo odstřeleno 54 zajíců, 18 bažantů, 2 srny, 20 divokých králíků, 6 veverek a 5 koček.

1932

  • Na hřbitov byl zaveden vodovod.
  • V Přední Lhotě pan M.T. zřídil veřejné koupaliště u Labe.
  • Na Milířsku byla vysvěcena  nová kaplička.
  • V Přerově byly postaveny domy č.p. 25 a 26 a v Těchlovicích dům č.p.116.
  • Nezaměstnanost v obci stoupla na 10 %.

1935

  • Na zamrzlém Labi se prolomil led se dvěma dětmi 6 a 9 let, které utonuly.
  • 26.9. byla socha Jana Nepomuckého shozena do potoka u restaurace.
  • Za rok se narodilo 15 dětí, zemřelo 16 lidí a bylo uzavřeno 16 sňatků.

1936

  • Vyhořela poslední došková budova č.p. 42.
  • Na Milířsku byl zasazen pamětní kámen na památku smrtelného zranění lesního dělníka.
  • Na četnickou stanici byl zaveden státní telefon.
  • Za rok bylo poraženo 50 krav, 93 telat 199 vepřů a 10 kozlat.
  • V obci se chovalo 182 hovězího dobytka, 5 koní, 74 vepřů a 89 koz.
  • Vypilo se 574 hl piva sudového, 137 hl piva lahvového, 273 l vína, 204 l lihovin.

1937

  • Pechancův majetek koupila Jíčínská česká banka.
  • Po válce p.Pechanc uložil 18 milionů korun do německé banky, ale při inflaci o ně přišel.
  • V německé škole se učilo 130 dětí ve 3 třídách, v české škole bylo jen 14 žáků v jedné třídě.
  • Knihovna disponovala 500 německými svazky a česká knihovna 200 svazky.
  • O vánocích byl na náměstí u kameného mostu postaven vánoční strom, který byl osvětlen elektrickými žárovkami.
  • Za rok se narodilo 18 dětí, zemřelo 16 osob a bylo uzavřeno 19 sňatků.
  • Na prostranství u bývalého pivovaru pořádali “Henleinovci“ slavnosti na odtržení Sudet od Čech.

1938

  • V kamenolomu byly umístěny strojní pušky.
  • V č.p. 12 onemocněl dobytek slintavkou a kulhavkou.
  • 23.9. byly vyvěšeny prapory s hákovým křížem.
  • 24.9. Těchlovice obsazeny českým vojskem.
  • 30.9. se 23 mužů z Těchlovic zúčastnilo kopání zákopů v Malém Březně.
  • Slintavka a kulhavka se rozšířila do dalších 14 stavení.
  • 9.10. odešlo z Těchlovic české vojsko a ihned byl na kostel vyvěšen prapor s hákovým křížem. Ve 12:15 vyzváněly zvony. Po obou silnicích podél Labe postupovaly německé oddíly od Nebočad, doprovázené motorovými čluny.
  • 11.10. opět vyzváněly všechny zvony na oslavu příchodu Němců, na kopcích se pálily ohně.
  • Na druhém břehu Labe byla obnovena vlaková doprava, jezdilo 8 vlaků denně, u nás zatím vlaky nejezdily. V Protektorátu se zavedla řížská marka.
  • od 15.10. těchlovická pošta razítkovala poštu oslavným razítkem: “Jsme volni“ „hákový kříž“ „To děkujeme vůdci - letovisko Těchlovice nad Labem“.
  • 16.10. proběhla v Ústí nad Labem manifestace osvobozených Němců, které se zúčastnilo asi 160 000 lidí.

1939

  • Podle sčítání obyvatel žilo v Těchlovicích 473 mužů a 563 žen. V tomto roce se zde narodilo 39 dětí, zemřelo 14 občanů a bylo uzavřeno 20 sňatků.

1940

  • Při záplavě na Labi byl naměřen 1 metr vody na silnici u hostince č.p. 1.
  • 15.4. byla zavedena autobusová doprava do Děčína, celkem jezdilo 5 spojů tam a zpět.
  • 22.7. přes Přední Lhotu a Babětín bylo kladeno plynové potrubí současně s kabelovým.

1941-1945

  • V této době  byl široký výběr hospod, v Těchlovicích byly 3 (č.p.1,Pošta a „U přístavu“). V Přední Lhotě byla hospoda „U Staňků“ a Česká  hospoda - Vilagi. V Přerově byly 2 hospody. V Babětíně 2 hospody.
  • V Přední Lhotě č.p. 94 byla za války dobře vybavená zámečnická dílna, ve které se opravovaly pásy pro transportéry „hakl“. Vedle tohoto domu č.p. 94 u hlavní silnice směrem ke hřišti  byla čerpací stanice, kde se prodávaly 2  druhy benzínu a nafta. Zásobní nádrže jsou dodnes (2004) v těchto místech zakopány.
  • Během války skončila výroba dřevěných kolíčků na prádlo, které se vyráběly v dřevěné dílně, která stála u dnešního vjezdu do měnírny na potoce, který poháněl stroje. Dále během války skončila výroba knoflíků v Přední Lhotě v č.p. 165 (naproti Vilagi), kde se vyráběly kovové smaltované knoflíky, které zde balily do dřevěných krabiček a teprve pak byly expedovány.
  • Během války také skončil provoz „nevěstinců“- jeden byl v Přední Lhotě v hospodě č.p. 166
  • dva byly v Přerově naproti sobě přes silnici „na hupu“ a další v hospodě v Zadní Lhotě č.p. 74.
  • Ve válce padlo 112 Němců z Těchlovic.
  • Během války zanikla Pechanzova firma a loděnice.

1945

  • Na konci války při ústupu německé armády zastavilo asi 100 německých aut s nákladem textilu, potravin a zbraní na silnici od tunelu v Jakubech až po Přerov. Posádky těchto aut utekly na druhý břeh Labe, protože se domnívali, že tuto stranu osvobodí americká armáda a oni se tak vyhnou zajetí u Rusů. Občané Těchlovic do těchto aut chodili a brali si co potřebovali. Podezřelá kolona aut byla nahlášena spojeneckým vojskům a bylo zahájeno ostřelování kolony  z letadel, při kterém zahynuli 4 Angličané, 1 Polák, 1 Němec a 2 ženy z Těchlovic.
  • Válkou byla značně omezena doprava po Labi a v roce 1945 ukončily všechny saské parníky plavbu do Čech.
  • Po válce 25.5. rozvážel evakuační vlak české zaměstnance drah. V Těchlovicích byl prvním p. Šindler.
  • Při evakuaci Němců byl v obci vyhlášen ve 2:00 hod. v noci poplach a určení Němci se museli do 30-ti minut dostavit s rodinami a se zavazadlem max. 30 kg  na louku v Přední Lhotě. Zde byli předáni Československé vojenské jednotce, která je odvedla přes Rychnov až na hranice Německa. Odsunuto bylo asi 200 lidí a pro zavazadla měli k dispozici 2 povozy. Přibližně za 3 týdny proběhl další transport a v Těchlovicích mohli zůstat pouze Němci ze smíšených manželství (např. p. Svobodová v č.p. 85 v P.L.). Klíče od prázdných domů byly odevzdány na úřadovně místní správní komise, která je potom rozdělovala příchozím Čechům. Do konce roku 1945 bylo takto osídleno 116 domů, dne 27.12. nebylo obsazeno ještě 6 domů.
  • 6.9. vznikl místní národní výbor, který měl 14 členů.
  • V obci byl 1 řezník, 1 holič, pekař, 2 krejčí č.p. 115 a 49, 1 zámečník č.p. 94, 2 obuvníci č.p. 54 a 42, malíř pokojů č.p. 109, hrobník č.p. 9, četnická stanice a knoflíkárna č.p. 26.
  • 21.10.- vyhlášena pracovní povinnost všech Němců, kteří potom pracovali na úpravě terénu pro hřiště a na telefonní instalaci.
  • 50 občanů Těchlovic bylo vysláno na brigádu na těžbu uhlí pro Těchlovice.
  • 28.10. byla vysazena „lípa svobody“ před hospodou č.p. 1 (točna).

Odběr obecního hlášení

Vyplněním kontaktních údajů souhlasím se zasíláním e-mailů Hlášení obecního úřadu.

Hlášení závad

Chcete-li nahlásit jakoukoliv závadu v rámci katastru obce, využijte našeho formuláře. Kliknutím na tlačítko níže se dostanete na formulář Hlášení závad. Děkujeme předem za spolupráci.

NAHLÁSIT ZÁVADU